Významné osobnosti

Prof. Ing. Jaroslav Janák, DrSc. dr. h. c. (1924-)

Průkopník plynové chromatografie u nás i v zahraničí a vedoucí Laboratoře pro analýzu plynů, z níž vznikl dnešní Ústav analytické chemie AV ČR. Pod jeho dlouholetým vedením se stal Ústav (instrumentální) analytické chemie ve svém oboru prestižním střediskem výzkumu a vědecké výchovy. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (1947) vedl prof. Jaroslav Janák analytickou laboratoř Chemických závodů v Litvínově, odkud přešel do vznikajícího Ústavu pro naftový výzkum v Brně (1951). Originální Janákova myšlenka analýzy plynů na chromatografické koloně s oxidem uhličitým jako mobilní fází vedla k sestrojení přístroje vlastní konstrukce. Přístroj byl patentován v Československu v roce 1952 a s odstupem času se ukázal být prvním patentem plynového chromatografu uděleným na světě. Na základě raných vědeckých úspěchů byl v roce 1956 Jaroslav Janák vedením Československé akademie věd pověřen založením Laboratoře pro analýzu plynů ČSAV v Brně, z níž se vyvinul dnešní Ústav analytické chemie AV ČR. Jaroslav Janák stál při vzniku a profilování mezinárodních oborových časopisů (Journal of Chromatography, Amsterdam, Holandsko a Journal of Gas Chromatography, nyní Journal of Chromatographic Science, Niles, IL, USA), kde byl po několik desetiletí členem edičních rad, editorem bibliografické sekce a speciálních tematických čísel časopisu. Byl účasten zrodu zahraničních vědeckých společností - The Chromatografic Society, London a Scientific Exchange Agreements, Paris. Publikoval přes 300 původních prací a přehledových článků, 12 patentů a je spoluautorem 7 odborných knih, např. monografie Liquid Column Chromatography (Elsevier, Amsterdam, 1975); Encyclopedia of Separation Science (Academic Press, London, 1996). Za své celoživotní dílo byl oceněn řadou medailí a dalších poct: medaile M. S. Tswetta „Za vynikající výzkum v chromatografii“ (Mnichov, Německo 1974), zlatá pamětní medaile M. S. Cvěta (Tallin, Estonsko 1978), zlatá plaketa Jaroslava Heyrovského ČSAV (Praha, 1984) a čestná medaile Akademie věd ČR „DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS“ (Praha, 2005). Byl dlouholetým předsedou brněnské pobočky Chemické společnosti, je čestným členem České i Slovenské chemické společnosti. Přispěl ke znovuobnovení Chemické fakulty VUT v Brně (1992). I proto mu byla udělena vědecká hodnost doktora honoris causa této školy (Brno, 1996). V roce 2009 pak obdržel Cenu města Brna v oblasti „technický pokrok“. V roce 2014 mu byla udělena Ústavem analytické chemie AV ČR, v. v. i., Cena Jaroslava Janáka za rozvoj analytické chemie.

Prof. RNDr. Miloš Vlastislav Novotný, DrSc., dr. h. c. (1942-)

V roce 1965 byl přijat na studijní pobyt do Ústavu analytické chemie ČSAV v Brně, kde spolupracoval s nestory chromatografických metod, prof. Ing. Jaroslavem Janákem, DrSc., dr. h. c., Ing. Josefem Novákem, DrSc. a RNDr. Karlem Tesaříkem a osvojil si nové znalosti v oboru teoretických a instrumentálních základů chromatografie. Jeho práce o kapilární plynové chromatografii, publikované v roce 1968, později nabyly světového uznání a zařadily se mezi nejvíce citované práce ústavu v tehdejší době. V lednu 1968 odjel M. V. Novotný na stáž do Švédska na Karolinska Institutet ve Stockholmu a v roce 1969 nastoupil jako postgraduální student na University of Houston v Texasu v USA. Pod vedením A. Zlatkise pokračoval ve vývoji nových kapilárních kolon a metod hmotnostní spektrometrie s cílem použít je při biochemických analýzách steroidních hormonů a přírodních látek. Od roku 1971 působil na Indiana University. V roce 1974 zkonstruoval mikrochromatografické zařízení, které bylo vyneseno americkou kosmickou sondou Viking na Mars (Viking Mars Lander 1975). Od konce osmdesátých let se M. V. Novotný cíleně zabýval převážně biologicko-analytickou tématikou týkající se problematiky vývoje metod pro stanovení a identifikaci biologicky aktivních makromolekulárních látek. Je autorem více než 500 vědeckých publikací a jedním z nejcitovanějších chemiků na světě. Prof. Novotný získal četná mezinárodní uznání - víc než čtyřicet různých řádů, medailí a cen a čtyři prestižní ceny Americké chemické společnosti (American Chemical Society Award). Získal také řadu čestných doktorátů, v roce 1991 čestný doktorát švédské univerzity v Uppsale, v roce 1992 čestný doktorát chemických věd Masarykovy univerzity v Brně, v roce 2007 čestný doktorát Karlovy univerzity v Praze. V roce 1994 získal prestižní ocenění časopisu Research and Development Magazine - Scientist of the Year. V roce 1999 byl zvolen zahraničním členem Švédské královské společnosti pro vědy a v roce 2004 se rovněž stal čestným členem Učené společnosti České republiky. V roce 20105 obdržel od Akademie věd čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách.

Ing. Josef Novák, CSc. (1932 – 1986)

Ing. Novák byl spoluzakladatelem Ústavu analytické chemie AV ČR. Při zaměstnání vystudoval chemii na Fakultě anorganické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ve studiu na VŠCHT pokračoval i po získání inženýrského titulu a v roce 1965 obhájil hodnost kandidáta chemických věd. Doktorskou disertační práci pojednávající o teoretických základech kvantitativní analýzy kolonovou chromatografií, kterou vypracoval na Ústavu instrumentální analytické chemie, mu z politických důvodů v roce 1986 nebylo umožněno obhájit. Stala se však základem pro druhé vydání jeho monografie Quantitative Analysis by Gas Chromatography v nakladatelství Marcel Dekker v roce 1988. Za svého působení na ústavu se orientoval na kvantitativní analýzu plynovou chromatografií se zvláštním zřetelem na stopovou analýzu, fyzikálně-chemickou podstatu chromatografických detektorů, relace mezi analytickým signálem separovaných látek a odezvou detektoru. Jeho metody byly a stále jsou ve světě používány. Uplatnění našly např. i při výzkumu horních vrstev atmosféry v průběhu letu Apolla 12. Ing. Novák se stal světově uznávaným expertem na termodynamické interpretace chromatografických retenčních dat. Je autorem nebo spoluautorem více než 100 původních vědeckých prací a 19 patentů, z nichž některé práce (Drozd, J.; Novák, J. Headspace Gas Analysis by Gas Chromatography, Journal of Chromatography A. 1979, roč. 165, č. 2, s. 141-165). Byl také autorem nebo spoluautorem 4 knih, z nichž nejvýznamnější jsou publikace Quantitative Analysis by Gas Chromatography (Marcel Dekker, New York, 1975, 2. vyd. 1988) a Kvantitativní analýza kolonovou chromatografií (Academia, Praha, 1981). Od roku 1964 byl členem Československé společnosti chemické, v níž později působil jako vědecký tajemník odborné skupiny zaměřené na chromatografii. Od roku 1971 působil v redakční radě časopisu Journal of Chromatography. V roce 1992 mu byla „in memoriam“ udělena zlatá medaile J. Heyrovského za zásluhy v chemických vědách.

Prof. RNDr. Petr Boček, DrSc. (1941-)

Průkopník analytických elektroforetických metod u nás i v zahraničí. V roce 1964 ukončil magisterské studium v oboru chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, nyní Masarykovy univerzity v Brně, kde také v roce 1967 získal v tomto oboru titul RNDr. V roce 1964 začal pracovat ve Výzkumném ústavu makromolekulární chemie v Brně a od roku 1966 v Ústavu analytické chemie AV ČR. Založil oddělení analytické izotachoforézy (později elektromigračních metod). Vlastní vědeckou invenci a předvídavost vždy kombinoval s úzkým pracovním kontaktem s dalšími významnými světovými oborovými pracovišti a vědci: Technickou univerzitou v Eindhovenu, Holandsko (prof. F. M. Everaerts, Dr. J. Beckers), National Institutes of Health, Bethesda, MD, USA (prof. A. Chrambach), Institutem klinické farmakologie v Bernu, Švýcarsko (prof. W. Thormann), Istituto di Cromatografia del CNR v Římě, Itálie (dr. S. Fanali), Přírodovědeckou fakultou UK v Praze (prof. J. Vacík, prof. B. Gaš), Přírodovědeckou fakultou UK v Bratislavě (prof. D. Kaniansky), Přírodovědeckou fakultou UP v Olomouci (prof. Z. Stránský) a dalšími. V letech 1993-2001 vykonával funkci ředitele Ústavu analytické chemie AV ČR. Byl členem redakčních rad významných oborových světových časopisů (Electrophoresis, Journal of Chromatography, Journal of the Microcolumn Separations, Journal of Biochemical and Biophysical Methods, Analytical Biochemistry, Journal of Capillary Electrophoresis, Current Analytical Chemistry) a Senior Deputy Editorem prestižního časopisu Electrophoresis (Wiley-VCH). Je spoluautorem dvou monografií o analytické izotachoforéze a analytické elektroforéze, Analytical Isotachophoresis (VCH, Weinheim, 1988) a Capillary Zone Electrophoresis (VCH, Weinheim, 1993). Jeho práce byla oceněna cenami vědeckého Kolegia chemie ČSAV (1969 a 1978) a cenou ČSAV (1992). Za dobu svého působení v oboru elektromigračních metod si prof. Boček vysloužil vysoké mezinárodní renomé, jehož důkazem je celosvětově používaný pojem „Brněnská elektroforetická škola“, a v této souvislosti mu bylo u příležitosti 65. narozenin věnováno speciální číslo časopisu Electrophoresis (Electrophoresis, 2006, roč. 27, č. 23). Je autorem a spoluautorem více než 250 vědeckých prací. Jeho práce podle Web of Science zaznamenaly přes 7 000 citací, čímž se prof. Boček řadí k nejcitovanějším českým chemikům. V roce 2016 mu Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i., u příležitosti 60 let výzkumu na ústavu dělil Cenu Jaroslava Janáka za rozvoj analytické chemie.

Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License

Webmaster;  Code & Návrh František Matulík; Optimalizováno pro rozlišení 1027x768 a vyšší; Velikost písma "střední"